Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze- jednooborová psychologie se zaměřením na klinickou psychologii.

Moje dosavadní praxe:

• FNKV Onkologická klinika - psycholog
• EA- Vyšší odborná škola sociálně právní – psycholog, vyučující psychologických předmětů
• Sdružení pro protidrogovou prevenci – psycholog, lektorka, předsedkyně sdružení
• Nadační fond onkologie Královské Vinohrady – psycholog, předsedkyně správní rady
• Anima – psychologická poradna – psycholog
• Azylový dům pro děti – psycholog
• Romské občanské sdružení – psycholog

Specializační kurzy, výcviky, semináře:

• Psychoterapeutická intervence u onkologicky nemocných
• Protidrogová prevence
• Světová konference protidrogové prevence
• Kurs Eriksonovské hypnózy
• Pomoc obětem domácího násilí
• • Výcvik v poradenství a psychoterapii zaměřené na člověka – Rogersovský přístup (PCA Institut Praha; V.Junková, G. Langošová, J. Holeyšovský)

Členství :

• Česká psychoterapeutická společnost
• Společnost pro studium a léčbu bolesti

Moje psychoterapeutická práce se uskutečňuje v duchu humanistické a nedirektivní psychoterapie PCA (Person Centered Approach) – Na člověka zaměřený přístup, rogersovský přístup, jehož zakladatelem byl Carl R. Rogers.
Nosnou myšlenkou tohoto přístupu je člověku vrozená tzv. aktualizační tendence, což je tendence člověka k neustálému rozvoji pozitivním směrem. Aby člověk mohl znovu nalézt pozitivní směřování, potřebuje k tomu bezpečné prostředí a bezpodmínečné přijetí druhou osobou. Toto prostředí mu vytváří právě psychoterapeutický vztah (klient a terapeut), který nabízí právě PCA přístup.
Psychoterapeutický vztah mezi klientem a terapeutem je tedy nosným prvkem psychoterapie.

Od terapeuta se očekává, že bude:

• kongruentní – terapeut je sám sebou, autentický, vnímavý a otevřený vůči klientovi i sobě
• akceptující – terapeut bezpodmínečně přijímá klienta takového jaký je, zejména s jeho pocity, prožitky i způsoby chování, klienta nehodnotí, ale prožívá
• empatický – terapeut citlivě a aktivně naslouchá klientovým emocím, vžívá se do pocitů klienta a pomáhá mu se v nich orientovat

Takový terapeutický vztah vytváří ideální a bezpečné prostředí pro klienta, ve kterém se může změnit, porozumět si a upravit své sebepojetí.

Od klienta se očekává, že bude:

• aktivně spolupracovat
• komunikovat
• chtít sám ze své vůle